Kaplička Panny Marie
Děkanát: Kroměříž | Farnost: Kvasice | Místo: Nová Dědina |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
DĚTI | RODIČE | POUSTEVNICTVÍ | SOUTĚŽ | FOTO |
Ahoj děti
Je dobře, že jste tady.
Zjisti komu je kaplička zasvěcená.
Pokora a tichost pouštních otců
P. Václav Fojtík
Od Pána Ježíše se učíme tichosti a pokoře. Tichost neznamená, že sedíme v koutku a podobáme se němým rybám, ale že mluvíme a mlčíme tehdy, kdy máme. Pokora je pak schopností vidět svůj život pravdivě: že před Bohem jsem jen tvor a hříšník, který potřebuje jeho milosrdenství; že před ostatními lidmi jsem tím co ostatní, člověkem stvořeným k Božímu obrazu, povolaným k tomu, abych Boha oslavil svým životem a spolu se všemi kráčel cestou k věčnému životu.
Pouštní otcové měli zásadu: mluvili, až byli dotazováni. Jeden z otců řekl, že pokud někdo druhému s pokorou řekne: „Odpusť mi,“ spaluje démony. Pokora znamená, nevšímat si cizích hříchů, ale vždycky jen těch svých.
Jeden bratr se obviňoval ze všelijakých hříchů, vnímal, že má činit nápravu i za hříchy těch, o nichž se jen dověděl, že činí něco zlého. Ostatní bratři tímto mužem pohrdali. Duchovní otec však viděl do srdce každého. Řekl, že jednu rohož, kterou ten bratr vyrobí s pokorou, má raději než všechny, které ostatní bratři vyrábějí s pýchou. Vyzval je, aby všichni donesli své vyrobené rohože. Rozdělal oheň a všechny je tam naházel. Neporušená zůstala jen jediná: ta, která byla vyrobena s pokorou.