Freska sv. Ivana v kostele sv. Anny
 |
 |
| DĚTI | RODIČE |
 |
| POUSTEVNÍCI |
 |
 |
| FOTO | SOUTĚŽ |
P. Miroslav Jáně
Katechismus katolické církve o poustevnictví říká: „Poustevníci prostřednictvím přísnějšího odloučení od světa zasvěcují svůj život ke chvále Boha a spáse světa tichem samoty, vytrvalými modlitbami a pokáním, aniž by vždycky veřejně slibovali zachovávání tří evangelijních rad. Ukazují každému vnitřní aspekt tajemství Církve, jímž je důvěrný osobní vztah ke Kristu. Život poustevníka, skrytý očím lidí, je mlčenlivým kázáním Krista, kterému odevzdal svůj život, protože Kristus je pro něho vším. Je to zvláštní povolání najít na poušti slávu Ukřižovaného právě v duchovním boji.
Za prvního poustevníka v Čechách poustevníka bývá považován sv. Ivan; ohledně této postavy však panuje více sporů, dohadů a nejasností, než spolehlivých a jednoznačných údajů. Nejasnosti o Ivanově původu však nemohou zcela jednoznačně vyvrátit jeho existenci, jak se o to někteří pokoušeli. Stejně rozpačité byly i výsledky antropologického průzkumu údajných světcových ostatků, které sice nepřinesly jednoznačné potvrzení, ale už vůbec ne vyvrácení legendárního podání. Jeho církevní úcta je dovolena pouze ve Sv. Janu pod Skalou a v katolických kalendářích je uváděn v den svého svátku, tj. 25. června, jako „ctihodný Ivan“. Většina životopisů se shoduje na tom, že byl synem chorvatského krále (knížete). Své trvalé působiště nalézá v jedné jeskyni malebné oblasti Českého krasu (dnes součást kostela býv. benediktinského kláštera ve Sv. Janu pod Skalou). Sv. Ivan tedy stojí na počátku určité formy následování Krista v jeho pobytu na poušti a jde ve šlépějích svých velkých afrických, asijských či evropských předchůdců. O tom, že je ctěn i svými následovníky, svědčí název jediné poustevnické kongregace (bratrstva) v našich zemích – ivanitů.