Kostel sv. Máří Magdalény
![]() |
![]() |
DĚTI | RODIČE |
![]() |
POUSTEVNÍCI |
![]() |
![]() |
FOTO | SOUTĚŽ |
Ahoj děti!
Je dobře, že jste tady.
Podívejte se na odkaz pod tlačítkem.
Pohostinnost pouštních otců
P. Václav Fojtík
Pán Ježíš nasytil na pustém místě velmi početný zástup. Třebaže měl k dispozici jen sedm chlebů a několik malých ryb, jeho láska spojená s božskou mocí nasytila všechny. Dnes si povíme o tom, jaké měli pouštní otcové zásady, když přijímali hosty, když k nim někdo přišel na návštěvu.
Navštívil-li kdo pouštního otce v jeho cele, po vlídném přijetí následovalo omytí nohou. Bylo to krásné starokřesťanské gesto, jímž se napodobovalo Ježíšovo jednání při poslední večeři. Pán Ježíš umyl svým učedníkům nohy a řekl jim: Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem. Jestliže jsem vám tedy umyl nohy, já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy. Dal jsem vám příklad: Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy. Po umytí nohou následovala modlitba a společné jídlo. Pouštní otcové sice neměli lednice a sklepy plné vybraných pokrmů a nápojů, ale měli lásku. Hostům nabízeli vždy to nejlepší, co měli. Mohl to být chléb, sušené ovoce, vařená zelenina. I když hosté přišli v postní den, pouštní otcové je neodbyli nebo nepodali jen chléb a vodu, ale půst přerušili. Zdůvodnili to následovně: Půst je naším rozhodnutím a lidským příkazem, ale láska je Boží vůlí a největším přikázáním. Půst, který kvůli hostům zanedbali, nahrazovali pak v následující den. Tak např. jeden bratr šestkrát za den s návštěvami pojedl a pak se šest dní postil.
Pouštní otcové měli zásadu, že pokud někdo zaklepal na dveře jejich příbytku, okamžitě vstali a šli otevřít, ať už měli rozdělanou jakoukoli práci či se modlili. Oni očekávali, že kdykoli za jejich dveřmi může stát sám Pán Ježíš. Toho by vážně nechtěli nechat čekat. Když pak otevřeli, zjistili, že to Pán sice není, nicméně v tváři bratra mohli zahlédnout podobu Krista a posloužit mu. Byla jim dána příležitost naplnit slova Páně: Cokoliv jste učinili jednomu z nejposlednějších lidí, mně jste učinili.