Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele
![]() |
![]() |
DĚTI | RODIČE |
![]() |
POUSTEVNÍCI |
![]() |
![]() |
FOTO | SOUTĚŽ |
Ahoj děti!
Je dobře, že jste tady.
Podívejte se na odkaz pod tlačítkem.
Práce pouštních otců
P. Václav Fojtík
Stavět dům na skále, jak o tom Pán Ježíš vypráví v evangeliu, může poukázat také na zásadu, opírat svou práci o modlitbu. Nelze žít bez modlitby. Nelze žít také bez práce. Jedno i druhé je potřebné. V době pouštních otců byli lidé, kteří odmítali pracovat. Říkalo se jim euchyté, modliči. Ti připomínali slova apoštola Pavla: Bez přestání se modlete! Poukazovali na příklad dvou sester Lazarových, Marty a Marie, které obě sloužily Pánu Ježíši, jedna prací, druhá nasloucháním, a právě ta druhá, která Ježíšovi naslouchala, byla Pánem pochválena. V této pochvale se pak viděla přednost modlitby před prací.
Jak k práci přistupovali pouštní otcové? Obecně můžeme říci, že se mnoho modlili a zároveň mnoho pracovali. Práci se snažili spojovat s modlitbou, např. tím, že při ní recitovali žalmy, které uměli nazpaměť. Při práci nešlo u nich na prvním místě o výkon, ale o způsob pokání a prožívání onoho biblického slova: V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. O nějakém Štěpánovi se vypráví, že ten pracoval dokonce i tehdy, když mu operovali tělo. Abba Pavel každý rok spálil to, co vytvořil, aby musel další rok zase pracovat se stejnou horlivostí. Appolonius obcházel každý den množství pousteven a zjišťoval, zda některý z 5000 mnichů není nemocen a nepotřebuje pomoci.
Jeden bratr přišel za abba Silvánem a viděl u něj bratry, jak pracují. Řekl jim: „Neusilujte o pokrm, který pomíjí. Marie si zvolila nejlepší úděl.“ Abba Silván mu nechal připravit celu, aby se mohl modlit. Když se blížila hodina k obědu a nikdo toho bratra stále nevolal, sám vstal a šel za abba Silvánem. Zeptal se ho: „Bratři dnes nejedli?“ Silván mu odpověděl: „Ale ano, jedli.“ „A proč jste mě nezavolali,“ zeptal se ten bratr. Abba Silván mu řekl: „Ty jsi člověk duchovní, ty přece tenhle pokrm nepotřebuješ. My však jsme tělesní, proto jíst musíme. Ty sis vybral ten nejlepší úděl, když se celý den chceš jen modlit a nejíst tělesný pokrm.“ Když to bratr uslyšel, poklonil se abba Silvánovi a řekl mu: „Odpusť mi.“