Kaple sv. Martina
 |
 |
| DĚTI | RODIČE |
 |
| POUSTEVNÍCI |
 |
 |
| FOTO | SOUTĚŽ |
Ahoj děti!
Je dobře, že jste tady.
Čí socha se nachází ve výklenku kříže před v chodem do kaple?
Milosrdenství
P. Václav Fojtík
Pouštní otcové se snažili co nejlépe napodobit Krista v jeho úmyslech i ctnostech. Není tedy divu, že byli také velmi milosrdní. Měli srdce, ve kterém hořel velký plamen lásky. Snažili se milovat až do krajnosti.
Eulogios uviděl na ulici mrzáka, který neměl ruce ani nohy a žebral o chléb. V Duchu Svatém jej napadlo, že se toho člověka ujme a bude mu až do smrti sloužit. Ubožák s tím souhlasil, a tak jej Eulogios přestěhoval do svého domu a dal Bohu slib, že se o tohoto nemocného postará až do konce života. Pečlivě se o něj staral patnáct let. Poté si však začal mrzák stále více stěžovat, vymýšlet si, že chce to a ono a Eulogiovi jen nadával a trápil ho. Eulogios by jej nejraději odnesl zpátky na ulici, ale pro slib, který Bohu dal, to nechtěl udělat. Vyhledal tedy abba Antónia, aby mu poskytl radu. Vzal s sebou také onoho mrzáka. Abba Antónios nejprve řekl Eulogiovi přísně: „Stvořitel toho mrzáka nezavrhuje a ty jej chceš vyhodit na ulici! Opovaž se!“ S podobnou přísností však promluvil i k mrzákovi: „Nešťastníku! Nezasloužíš si ani nebe, ani zemi. Eulogios ze sebe udělal otroka, aby ti sloužil, a ty mu jenom spíláš.“ Pak si oba vlídně vzal stranou a říká jim: „Neodlučujte se od sebe a zůstaňte tak, jak jste. Přišla na vás tato zkouška, neboť se již blíží den, kdy vás Bůh chce vzít k sobě.“ Eulogios žil pak už jen čtyřicet dní, tři dny po něm zemřel i mrzák.