Kostel sv. Máří Magdalény
| Děkanát: Šternberk |
Farnost: Mladějovice | Místo: Mladějovice |
 |
 |
 |
 |
 |
| DĚTI | RODIČE | POUSTEVNICTVÍ | SOUTĚŽ | FOTO |
P. Miroslav Jáně
Mezi naše neprávem opomíjené světce patří i Pět svatých bratří (Benedikt, Jan, Izák, Matouš a Kristin), bez jejichž připomenutí by náš přehled nebyl úplný – ačkoli jejich životní osudy se odehrávaly mimo teritorium českých zemí. Benedikt, který bývá považován za pravděpodobnou hlavu poustevnické komunity, pocházel z italského Beneventa a patřil k žákům sv. Romualda, zakladatele kamaldulského řádu. Jeho spolubratrem byl i Jan, rovněž italského původu. Oba byli vyžádáni císařem Otou III. a polským Boleslavem Chrabrým, aby pokračovali v misijním díle, které započal sv. Vojtěch. Aby mohli započít své misijní aktivity, bylo třeba k tomu získat papežské pověření, které jim měl doručit další spolubratr – Bruno Querfurtský; když se ho nemohli dočkat, vydal se Benedikt očekávaného posla hledat sám. V Kosmově kronice je psáno o daru, který dostali od knížete Měška, který se svěřil jejich modlitbám. Chudí a pokorní poustevníci však vidí v získaném bohatství ďábelskou nástrahu, a proto posílají Barnabáše ke knížecímu dvoru, aby tam peníze vrátil. Během jeho nepřítomnosti však přicházejí lupiči a když ani po celonočním mučení zbylých pěti obyvatel klášteříku stříbro nenalezli, mečem je zabili, „a tak hněv bezbožníků přenesl je do nebeského království“. Stalo se tak 11. listopadu 1003 (Kosmas, zřejmě omylem, uvádí 1004). Bezprostředně po smrti byli tito první mučedníci polského původu uctíváni jako světci. Jejich těla byla pohřbena v Kaziměři, ale již v r. 1006 došlo k translaci do Hnězdna, kde byli uloženi po boku sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima.
Druhou nejznámější ženou z okruhu nejbližších přátel Ježíše z Nazareta je bezesporu Maří Magdalena, velká světice, kterou církevní tradice nazvala apoštolkou apoštolů. A její hrob v Provence se řadí svým významem hned za hrob našeho Pána v Jeruzalémě a za hrob svatého Petra v Římě. Tajemství Magdalenina vyvolení vyrůstá z jejího přátelství s Ježíšem, přátelství nicotného tvora, hříšníka, se svým stvořitelem a vykupitelem. Její cesta vede z Betánie přes Golgotu až do Provence, kde Maří Magdalena strávila posledních třicet let svého života v jeskyni Sainte-Baume a kde je v katedrále Saint-Maximin pochována. Je to cesta pokání a obrácení, cesta odpuštění mnohých hříchů, jež se dovršuje v nejhlubší lásce a přátelství. Cesta vyhrazená nejen světici Magdaleně, ale každému z nás, neboť každého z nás Pán oslovuje jménem a posílá nás hlásat, že Láska smyla hřích, zlomila smrt a chystá nám příbytek u Otce. V oné slavné chvíli Spasitelova vzkříšení, ve chvíli, která rozhodla o všem, o Božím vítězství nad světem a o vítězství života nad smrtí, nezjevuje se Ježíš nejprve své matce; nezjevuje se Petrovi, jenž je základem církve a vrcholem teologie; nezjevuje se milovanému učedníku svatému Janovi: Maří Magdaleně se zjevuje, to jest obrácené hříšnici, hříchu, jejž pokání proměnilo v lásku. Spasitel to řekl už dříve: „V nebi je větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují“ (Lk 15, 7). Maří Magdalena, ta měla jen své slzy, ale ty stékaly po Spasitelových nohách; měla jen nádobu vonné masti, ale ta provoněla tělo Božího Syna. Je tu větší prostota, hlubší něžná láska; je tu žena, která uviděla Boha a poznala ho, a která nezapochybovala srovnávajíc jeho nekonečnou čistotu se zpustlostí, do níž ona sama upadla, že je možné, aby dosáhla odpuštění tím, že miluje. Pokorná a skrytá poté, co jí bylo odpuštěno, nevzdaluje se od nohou, které ji očistily. Následuje ho až ke kříži a až ke hrobu. A když je odloučena od onoho Mistra, který jediný jí dává smysl života, opouští místa, kde s ním žila, hledá útočiště před posledními známkami světa a v neznámé jeskyni skrývá své vzpomínky i svou duši. Mohou ji tam objevit pouze andělé a ti jí shůry přinášejí neviditelnou manu, která vyvolává extázi a vytržení. A světice nakonec umírá láskou a od biskupa Bohem seslaného přijímá posvátné tělo Syna Božího.